Sunday, May 31, 2015

feeling good in your skin






Můj poslední projekt je výjimečný v tom, že vznikl jako minikolekce s mojí nejlepší parťačkou Rebekou . Rebeka se postarala o oblečení, já modely obula. Kolekce je inspirovaná antitrendem normcore, jeho anonymitou, základním principem cítit se dobře tak jak člověk je, tedy ve vlastní kůži.

Ušly jsme s Rebekou kus cesty společně a naše první spolupráce se vydařila, takže nekončíme, náš vlak směřuje jenom nahoru!

--

My last project is quite special, because it was born in cooperation with by best buddy Rebeka . She designed the clothes, I made the shoes. The colection is inspired by anti-trend normcore, its anonymity, basic rule to feel good as we are, in our own skin.

Me and Rebeka have come a long way together and our first cooperation went much more than well, so we don't stop, our train only goes up!

Saturday, May 9, 2015

lol, ur not dylan o'brien





Mám ráda teplo. Mám ráda holé nohy. Máma ráda ovoce. Mám ráda pánský trika. Mám ráda Dylana O'Briena.

-  

I like warm weather. I love to have bare legs. I like fruit. I like mens t-shirts. I fancy Dylan O'Brien.

Monday, May 4, 2015

breath





Tyhle fotky jsou oblečením i nádechem, závanem dřívějška, kdy černá hrála v mém šatníku v přesile. Teď u tomu tak není, ale já její jednoduché kráse občas neodolám. A k tomu ještě to místo!

--

Those pictures are like a breath oof old times when I used to wear mostly black. It's true no more, but I still can't resist sometimes her pure and simple beauty. Plus the place!

Saturday, March 28, 2015

o obuvi

Poslední dobou se mě stále více a více lidí ptá nejen na to jak se boty vyrábí, jestli jim nějaké ušiju, kolik to stojí, ale také na to, jaké jsou mýty a obuvi a která obuv je vhodná/nevhodná. Nepovažuji se za odborníka, a pokud by článek četl někdo s více zkušenostmi, ráda se poučím.
Prohlížela jsem si své staré články a najednou s nově nabytými znalostmi mě začal bít do očí můj dosavadní výběr bot. Ráda bych to vzala jako vlastní sebereflexi a možná poučení pro ostatní.
Úplně základní znalost, kterou by každý měl mít je, že zdravé chodidlo má svou klenbu, udržovanou svaly. Vrozenou vadou, nemocí, či a hlavně nesprávnou obuví klenba může padat a sesedat a chodidlo se zploští. Možná se to může zdát neuvěřitelné, ale změny na chodidlech vinou nesprávné obuvi mohou vznikat již po 14ti (!) dnech.
Chodidlo může být ploché podélně, anebo příčně anebo kombinovaně. Já jsem vlastníkem obou dvou typů plochosti a až v jednadvaceti letech mi došlo, že co si v mládí způsobím, tím ve stáří pohořím.
A čím jsem si tedy co způsobila a za které boty bych se absolutně nepochválila?
baleríny / sandálky / ploché nártové boty





Na všech třech fotkách je nádherně vidět, že podélnou klenbu nic nepodpírá a ta přirozenou tíhou těla klesá. Tím také vzniká hlavně na uzavřených botách sešlapání dovnitř, noha totiž nenapadá na vnější hranu, ale na tu vnitřní.
Ploché boty nejsou viníkem jen plochých chodidel, ale i bolestí zad a hlavy. Jakto? 99% času se pohybujeme na velice tvrdém a pro tělo nepřirozeném povrchu. Boty jako baleríny nechrání vůbec chodidlo a zbytek těla od otřesů, které chůze po betonu způsobuje. My to sice pocitově nevnímáme, ale způsobujeme tím tělu přímo zemětřesení.
Takže jak vybírat ploché boty? Pod patou vždy musí být více materiálu než pod špičkou. Lepší je také volit gumovou podešev, neboť guma tyto otřesy dokáže alespoň minimálně odpružit.
boty na vysokém podpatku


Je, myslím, obecně známo, že obuv na vysokém podpatku není pro tělo ani zdravá ani přirozená. Mění držení těla a i postavení chodidla a dlouhodobá chůze na podpatcích způsobuje celou řadu vad a poškození chodidel. Já, protože vysoké podpatky miluji, jsem si tím způsobila příčnou plochost chodidla. Zjednodušeně řečeno se prstní kůstky, které jsou z pohledu zepředu přirozeně do mírného obloučku, srovnaly do jedné roviny. Příčně plochá noha se dá lehce poznat, na bříškách prstů se vytvoří nejprve otlaky a pak kůže ztvrdne.
Z dalších poškození můžu zmínit vcelku časté vbočení palce či malíčku, způsobené nošením úzké obuvi. Zároveň při velice častém nošení podpatků tuhne achillova šlacha a svaly lýtka a může dojít až k trvalejšímu poškození.
Podpatky proto tedy nikdy nebudou správným typem obuvi, na druhou stranu, nemůžu si odepřít, jak dobře v nich nohy vypadají. Musí tedy člověk najít rovnováhu a dávat chodidlům občas odpočinout. Do bot na podpatku se také vyplatí investovat, protože chodidlo i tělo jsou velice namáhány a bota vám proto musí absolutně sedět.
A za které boty bych se úplně nepokárala?




První pár jsem si sama ušila a stélku si podložila, aby alespoň trochu podpírala chodidlo, nejde ovšem o ortopedickou obuv. U druhých kozaček by podpatek měl být ještě nižší, abych je mohla označit za 100% vhodné, ale mezi podpatky vítězí. Zbylé by se vhodnými staly pouze po vložení ortopedické vložky a to se mi bohužel daří jen u posledního páru.
Plus letní pantofle Birkenstock, které ovšem nemám nafocené, ale na léto jedině ty a žádné jiné.
A jak si tedy boty vybírat? Každý typ obuvi má svá specifika, ale dá se zobecnit pár pravidel:
- bota by nikdy neměla být malá ideálně ani tip ťop. Ani kožené boty se neroztáhnou, pokud jsou vám malé, věřte mi, že dřív ustoupí vaše noha než bota
- podrážka by měla být v patě vždy silnější 
- vybírat si kožené boty, ať už jsou to derbové polobotky nebo lodičky, vždy volte kůži. V umělých botách se noha paří a otlačuje, protože umělé materiály se noze nepřizpůsobí. Nehledě na to, že kůže je zcela nejtrvanlivější materiál tudíž výhodná investice.
- pořiďte si alespoň jeden pár ortopedických vložek na míru a ploché boty, tenisky aj., zkoušejte vždy s nimi. Nestojí tolik a věřte mi, že vaše nohy vám teď i později poděkují.

Thursday, March 5, 2015

school goodie


 
 

 
 

Středy jsou ve znamení experimentů s módní fotografií. Pokud jsem si kdy myslela, že o fotce vím vše, tak jsem se krutě mýlila - a to je právě to, co mě na mojí škole baví, neustále se učím novým věcem. Tyto fotky mě baví hlavně tím, že oproti všemu zdání jsou focené za denního světla. Kouzlo!
 
--
 
Wednesdays are days for experimenting in fashion photography. If I´ve ever thaugh that I know everything about photography, I couldn´t be more wrong - but that makes my school that exciting, I always learn new things! Like those photos taken in bright daylight but still looking like taken by night. Magic!
 


Wednesday, February 25, 2015

bernini would be proud


Důkaz toho, že svá předsevzetí plním, šaty na maturitní ples + školní cvičení na módní fotografii = výraz jak od Berniniho.

-- 

A prove I keep my reoslutions going, prom ball dress + fashion photography exercice = modern Bernini


Monday, February 16, 2015

on a right place




Jako jedno ze svých předsevzetí (kromě toho, že bych se ráda zbavila iracionálního strachu z telefonování), jsem si sama sobě zadala, že tenhle rok začnu svoji skříň zaplňovat kousky, které si navrhnu a ušiju sama. Jeden motiv je zcela praktický, sic to, že je to výborný trénink, neboť ač se to zdá či ne, ale pěkně ušít kus oblečení je umění samo o sobě!
 Pro druhý motiv nemám přívlastek, ovšem je to směsice toho, že už mě nebaví sezónní kolekce mně dostupných oděvních značek, vyrobené velice často z materiálů, které nevydrží ani tu jednu sezónu (vážně, už žádná viskóza) a rychlosti střídání sezónních kolekcí a všeho co s tím souvisí. Mám na mysli například toho, že každý, kdo si kupuje pomalu každý týden nové oblečení by se měl podívat na Norský Sweatshop a vážně se zamyslet nad tím, jestli už těch věcí nemá doma dost. Banalizovala bych to na to, že pokud nebude poptávka, ubyde i nabídka a nebo se nabídka zlepší. Ale to je samozřejmě sladká utopie. Zatím

Nicméně tímhle svým předsevzetím získám kusy přesně podle mých představ mínus chození do přetopených obchodních center a pláčem nad úbytkem z účtu.

One of my new years resolution was that this year I would like to begin filling my closet with pieces designed and made by me. One motive is obvious - it's like the best training, 'cause sew something properly is a piece of art.
My second motive is that I'm tired of season collection of brands i use to shop at. I mean, I just have enough of materials enduring not even the one season they were designed for. Seriously no more viscoze. Furthermore I was thinking a lot about this really fast pace of changing seasons. Everyone buying new clothes almost every week should really watch the Norwegian Sweatshop and to think if they really need that much stuff.

Anyway with this resolution I will gain pieces I would search for a very long time and I will cry no more over my bank account. High five!




P.S.: .. jo a tenhle rok všechno s nadhledem a úsměvem 

Thursday, January 22, 2015

travel means eat!

Dnes to byl poslední den v Sofii a tak jsem zkrátka musela ještě oběhnout svoje oblíbená bistra a nacpat se dobrotama, které si zas nějakou delší dobu nedám. Rozhodla jsem se, že pokud by někdo cestoval do Sofie (a měl stejné chutě jako já), bude se mu hodit tip na to kam si jít potěšit chuťové buňky.

Today was the last day in Sofia so I deided that I simply must run over my favourite places to eat and spoil myslef with goodies I won't get for a while. Then I decided if somebody would travel to Sofia (and had the same taste), he could use some tips where to get something good to eat in Sofia

 Sun & Moon

Vegetariánská restaurace, pekárna a taky obchod s bio potravinami, v Sofii celkem 3krát. Mají výborná obědová menu a stálá nabídka je taky lákavá. Menu i stránky jsou v angličtině a bulharštině a obsluha většinou mluví anglicky.
 Já nejvíce ale podlehla jejich pečeným a nepečeným dobrotám, Jmenovitě sušence, která má příhodný název "orgasmus" (opravdu, chvíli jsem přemýšlela, jestli ještě někdy nějaký jiný budu chtít, ehm)

Vegetarian restaurant, bakery and bio shop, 3 times in sofia. They have excellent daily menu and menu is also great - both menu and websites are in English and Bulgarian. Staff usually speak English.
My heart however belongs to baked and raw sweets. Especially to a cookie named "orgasm" (seriously I doubted for a while if I'll ever want to have any other, ehm)



Vegan kitch

Maličké vegan bistro s nejmilejší obsluhou, skvělými polévkami a vegan verzemi bulharských tradičních jídel a hlavně (!) s těmi nejlepšími raw bonbóny. Vážně, snědla bych jich tunu na posezení. Místo je příjemné, ale bohužel maličké, ve větší skupině si nesednete.

Tiny vegan bistro with a very nice staff, great soups and vegan versions of traditional bulgarian food and (!) the best raw bonbons ever. Seriously, I would eat a ton of them in a while. Really nice place but unfortunately really small, in bigger group you won't get to sit.



Supastar

V Sofii je hodně polévkáren, ale já jsem si nejvíce oblíbila Supastar v ulici Tsar Shishman. Mají velice široký výběr polévek a salátů. A já si nejvíce oblíbila Minestrone.

You can find many soup bistros but I prefer the one named Supastar in Shishman street. They have a large offer of soups and salads. Minestrone being my favorite!



Made in home

Moje poslední navštívené, nechápu, že jsem tam nešla již dříve. Nejlepší guacamole, salát s kozím sýrem, všeho obrovské porce a hlavně všechno božsky chutné a z větší části z domácích surovin. Moc příjemné místo, ale pokud chcete jít na večeři, určitě si udělejte rezervaci. Jídelní lístek v bulharštině a angličtině.

My latest visited but i seriously wonder why I haven't eaten there before. the best guacamole, grilled goat cheese salad, huge portions and everything reeeally tasty and mostly from homegrown products. Really nice place but if you want to dinner, make sure you have a reservation. Menu is in Bulgarian and English.




Spaghetti kitchen

 Spaghetti kitchen je místo spíše na speciální příležitosti (cenově se pohybuje trošku nad výše zmíněnými), ovšem rozhodně stojí za návštěvu. Interiér je exkluzivní a moc příjemný, výběr je ze dvou kuchyní  - italské a americké, já za sebe můžu s klidným srdcem doporučit salát s kozím sýrem (umm, mám trochu slabost pro kozí sýr, dobrá), který je navíc s fíky, ráj v ústech.
Je lepší si udělat rezervaci, obsluha nemá problém s angličtinou, menu je v angličtině a bulharšitně.

Spaghetti kithcen is a place for more special occasions (prices are slightly higher), however it's worth visiting. The interior is really exclusive and really cozy, you can choose from two cuisines - italian and american, I can only recommand goat cheese salad (umm, ok, I have this thing for goat cheese), which is with figs, mmm, paradise in mouth.
It is better to make a reservation, staff has no problem with English and menu is in English and Bulgarian.





Tak, doufám, že jsem navnadila vaše chuťové buňky k návštěvě Sofie.

Good. I hope I tuned your taste to pay visit to Sofia



Wednesday, January 14, 2015

five minutes to midnight : overuse of antibiotics








photos by Yoan Galabov

Proudly present you my latest project, featuring and showing one of the most serious social problems - misuse and overuse of antibiotics which is the main cause of bacteriological resistance. Why is that a problem? Several reasons:
1. no new antibiotics were discovered since 1987
2. almost every bacteria is now imune to peniciline
3. bacteria of staphylococus aureus is now imune to almost every known antibiotic; MRSA causing problems in hospital
4. and lot more

Ok, but how is that a social problem? 
The answer is simple : we all blindly believe in antibiotics as if they were god, we're overusing them, we do not obey our pharmacist saying that you ALWAYS have to finish the cycle, because not finishing the cycle is one of the way for bacteria to get resistance.

It is time to wake up and stand against, call for informations, call for a change because if we do not we or our children will be facing the a post-antibiotics eras' consequences.

For more informations see the WHO site

Hrdě vám představuji svojí poslední práci, znázorňující jeden z dnešních nejvážnějších sociálních problémů - nadužívání antibiotik a následnou bakteriologickou resistenci. V čem problém? Z mnoha důvodů:
1.žádná nová antibiotika nebyla vynalezena od roku 1987
2. téměř všechny bakterie jsou již imunní vůčí penicilinu
3. bakterie zlatého stafylokoka je v dnešní době imunní vůči téměř všem známým typům antibiotik; MRSA způsobuje vážné problémy hlavně v nemocnicích
4. a další

Ok, ale jak to může být sociální problém?
Odpověď je prostá: všichni slepě věří v antibiotika téměř jakoby měly božské schopnosti, bereme antibiotika často a zbytečně a neposloucháme lékárníky a lékaře říkajíc, že cyklus antibiotik je třeba VŽDY završit, protože nezavršený cyklus antibiotik je jedna z cest, jak se bakterie může stát imunní.

Je čas se probudit a vzpamatovat se, hledat informace, ptát se rozumně a hlavně volat po změně, protože jestli to neuděláme, my nebo naše děti budeme čelit hrůzám post-antibiotické éry, do které pomalu ale jistě již směřujeme.

Pro víc informací navštivte WHO webovou stránku